|
|
Patrik Hlach porodil a ukončil kariéru
Jihočeský soutěžák Patrik Hlach se už delší dobu netajil plánem ukončit svou závodní kariéru. K odhodlání tento krok skutečně učinit mu napomohla radostná událost – narození dvojčat Jany a Patrika. Místo volantu soutěžního vozu tak teď stříbrného pilota třídy N2 letošního šampionátu MMČR čeká mnohem náročnější angažmá – jízda s kočárkem.
Úvodem gratuluji ke druhému místu ve třídě N2 v MMČR a především k narození dvojčat. Rozhovor asi nelze začít jinak než právě radostnou událostí.
Patrik: „Moc děkuji. Ano, miminka jsou moc krásná a momentálně jsem asi ten nejšťastnější chlap pod sluncem. Žena se rozhodla rodit pět dnů po Příbrami, takže smutek z další nedokončené soutěže rychle pominul. Porod nastal oproti termínu téměř o dva měsíce dříve, takže mimina jsou malinká (Jaňula 1290g, Páťa 1790g) a momentálně v inkubátoru. Jsou ale zdravá, včetně maminy. Děti přišly na svět 25. 09. 2008, takže se málem trefily do termínu mých narozenin (19. září., pozn. autora). První byla Janička v 10.52, pak malý Páťa v 10.56. Jména jsme dlouho vybírali, protože jsme dopředu znali pohlaví. Nakonec zvítězila volba jmen po rodičích. Takže mám teď na starosti novou dvoučlennou posádku Patrik a Jana Hlachovi :-).“
Již v průběhu sezóny jsi oznámil plánované ukončení soutěžácké kariéry po narození dvojčat. Platí stále toto rozhodnutí a je definitivní ? Nemáš v plánu alespoň ojedinělé starty, třeba na domácí českokrumlovské rallye ?
Patrik: „Ano, konec plánuji už dlouho. A po oznámení manželky, že je těhotná a ještě dvojnásobně, jsem ani neměl moc o čem přemýšlet. Budu teď asi více potřeba doma, než někde na rychlostních zkouškách. Určitě jsem na rallye nezanevřel. Asi tak čtyřiadvacet hodin po příbramské soutěži mě už zase svrběly ruce :-). Né, teď vážně. Soutěže jsou moc krásným adrenalinem. Nikdy jsem však nebyl žádná špička a přece jen mi není dvacet, takže už bych na špičku stejně nikdy ani neměl. Poslední dobou už bylo dost zábran a myslím si, že bych to tam někdy chtěl dávat daleko více naplno. Jenže soutěže jsou hlavně otázkou peněz, spousty peněz. Letošní sezónu jsem si téměř celou platil ze svého, tudíž rodinného, rozpočtu. A teď budu muset, a rád, sypat peníze úplně jinam. Další dost velkou překážkou je pro mě podnikání. Vlastním malinký obchůdek s autodíly, ale i tak je s tím spousta práce a starostí. Nikdy neříkej nikdy, ale návrat k soutěžím vidím opravdu nereálně. Nebráním se ale určitým exhibičním startům. Například když mi Jirka Venuš zajistí roli předjezdce na Rallye Český Krumlov s čímkoliv majícím čtyři kola, tak to určitě neodmítnu. Za dva, tři, nebo čtyři roky, pokud by se vyskytl nějaký obchodní partner, tak ….. Prostě kombinézu rozhodně neprodávám a ať si to každý přebere po svém :-).“
Jak bys zhodnotil Tvoji stříbrnou sezónu. Důležitý základ ke druhé příčce byl položen již v jejím úvodu, zatímco v závěru se Ti cíl spatřit nedařilo.
Patrik: „Sezónu musím hodnotit kladně. Ano, její začátek byl docela úspěšný. Moc krásně se mi závodilo na Valašce proti Marcelu Havláskovi, na Třebíči jsme svedli krásný souboj s Honzou Jakubcem a domácí krumlovská rallye se nám s Michalem Mrlinou také celkem povedla. Závěr sezóny se naopak moc nevyvedl. Odpadli jsme na banální závady a raději se mi to ani nechce komentovat. Chvíli jsme pomýšleli i na titul v N2, ale po polovině odjetých soutěží jsem zůstal raději zpět při zemi. Sezóna byla fakt nádherná. Nabídla spoustu krásných vložek, soubojů i krizovek, které k tomu prostě patří. Velký dík patří mechanikům ze Sparrow racing teamu za trpělivost J, sponzorům, fanouškům, kamarádům a samozřejmě v neposlední řadě rodině za podporu.“
Letošním suverénem třídy N2 byl Tvůj kolega ze Sparrow Václav Dunovský. Jak hodnotíš tohoto mladého pilota ?
Patrik: „Venca Dunovský? Tak to je kapitola sama o sobě. Vena je mladý, nevybouřený a velmi nadějný jezdec. Už jsem to několikrát zmiňoval, je mladý a bez zábran. Tam, kde on řadí za pět, já vrkám čtyřku. Opravdu je to dobrý pilot a stačit mu není vůbec jednoduché. Už jsem to kdysi řekl rovněž v nějakém rozhovoru, Vena by potřeboval závodit s něčím jiným, než je sériová honda. Osobně bych si ho klidně dokázal představit v nějaké S1600 a asi by dost lidí koukalo na jeho časy. Ale to je jen můj názor. Vencovi přeji do dalších sezón jen samé úspěchy a vavříny. Jednou se na něj s dětmi budeme chodit dívat a budu prckům vyprávět, jak jsem kdysi proti strejdovi závodil :-).“
Za léta strávená v automobilovém sportu jsi soupeřil s mnoha piloty. Mnozí z nich později vystoupali i do popředí absolutního pořadí. Na kterého či které soupeře nejvíce vzpomínáš ?
Patrik: „Na tohle je velmi jednoduchá odpověď. Vyslovím jen jména a myslím, že lidi si udělají sami úsudek. Jsou to již zmiňovaný Vena Dunovský, Mira Tarabus a Honza Šlehofer.“
Když se podíváš na svoji kariéru zpětně, co myslíš, že Ti soutěže daly a co vzaly ? A existuje nějaké rozhodnutí, které bys v dnešní době učinil jinak ?
Patrik: „Zpětně si uvědomuji, že jsem prožil krásná léta s vůní benzinu a s mnoha krásnými zážitky. Poznal jsem dost lidí kolem soutěží a hlavně díky závodům jsem dnes se svojí manželkou, kterou jsem poznal na Valašce 2005. Nemyslím si, že by mi soutěže něco vzaly, i když vlastně ano. Letošní soutěž v Třebíči mi bohužel vzala kamarádku Pavlu Třebínovou. A co bych dnes už určitě neudělal? Určitě už bych nešel do banky a nepůjčil si peníze jen na to, abych mohl startovat na barumce. To bylo v roce 2005. Jezdil jsem tehdy s felicií ve třídě N1 a umanul si, že barumku musím jet za každou cenu. Dodnes to splácím :-).“
Předpokládám, že na soutěže nezanevřeš ani v závodnickém „důchodu“. Máš nějaké plány pohybovat se v rallye třeba v jiné funkci ?
Patrik: „Na soutěže určitě jen tak nezapomenu. Teď se přiznám, že mám úplně jiné starosti než rallye a vůbec jsem o tom ještě nepřemýšlel. Ale jednou bych třeba určitě nějakým způsobem chtěl vypomáhat na krumlovské rallye. Je mi jedno jak, ale myslím, že bych se nějak určitě mohl angažovat. Hrozně by mě lákala třeba stavba tratí, ale to vše je otázkou budoucnosti.
Teď se musím omluvit, ale už budu muset ukončit náš rozhovor. Letím totiž zkontrolovat děti a manželku do porodnice. Zdravím všechny pohybující se kolem rallysportu!!!“
Autor: Vlastimil Resl